© 2020 Kopecký Hála & Co., advokátní kancelář s.r.o.


    Všechna práva vyhrazena. Povinně zveřejňovaná informace: Česká advokátní komora byla dne 5.2.2016 pověřena Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR mimosoudním řešením spotřebitelských sporů pro oblast sporů mezi advokátem a spotřebitelem ze Smluv o poskytování právních služeb ( na základě zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů). Internetová stránka tohoto pověřeného subjektu je www.cak.cz.

    Search
    • Kopecký Hála & Co.

    Náhrada škody podle krizového zákona

    Usnesením vlády č. 69/2020 ze dne 12. března byl na dobu 30 dnů vyhlášen na území České republiky nouzový stav. Přijatá krizová opatření se dotkla značného počtu podnikatelských subjektů (a nejen jich). Tento stav pravděpodobně ještě potrvá a ekonomické důsledky budou dalekosáhlé. Proto vyvstává otázka možnosti náhrady škody, tak jak je uvedena v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).


    Jak bude škoda nahrazována?

    Náhradu škody upravuje krizový zákon v ustanovení § 36. Klíčovými jsou především odstavce 1, 4 a 5:

    • Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.

    • Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.

    • Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.


    Okruh osob, které mají nárok na náhradu škody, zákon nijak blíže nevymezuje. Jedná se jak o právnické osoby, tak i o podnikající fyzické osoby či spotřebitele. Zde by tedy žádné nejasnosti plynout neměly.


    Z dikce zákona dále plyne, že stát je povinen nahradit škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením. Časová posloupnost je následující:

    • Stát přijímá krizové opatření,

    • vzniká škoda a

    • mezi těmito předpoklady je příčinná souvislost. Jde o objektivní odpovědnost, nevyžaduje se zavinění. Stát se může vyvinit pouze tehdy, prokáže-li, že si poškozený škodu přivodil sám.


    Poměrně jasná je i lhůta pro uplatnění uvedená v § 36 odst. 5. U příslušného orgánu je třeba nárok uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle však do 5 let od vzniku škody. Lhůtu je třeba důsledně dodržet, jinak nastupuje prekluze a právo vznést nárok zaniká bez dalšího. Na běh lhůty nemá vliv případné probíhající řízení u jiné instituce, proto je třeba si lhůtu důsledně ohlídat a skutečně nárokovat u příslušného orgánu.



    Kdo škodu nahradí?

    Krizový zákon nevymezuje organizační složku, která je oprávněna vystupovat v řízení o nároku za stát. Vyjdeme-li z judikatury zaměřené na náhradu škody podle krizového zákona při povodních (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, ze dne 17. 6. 2009), za povolaný orgán zde soud stanovuje Ministerstvo vnitra. Zde tedy bude třeba nárok ve stanovené lhůtě uplatnit. Až poté je možno se obrátit na civilní soud.


    Naše doporučení:

    Zákonná úprava se jeví jako poměrně stručná a přehledná. Právě pro svou nekonkrétnost však bude působit komplikace. Jako hlavní problém vidíme prokázání vzniklé škody. Dosavadní judikatura se totiž zabývala jen konkrétním majetkem, který byl zničen.


    V nynějším případě však bude nutné přesně doložit a prokázat, k jaké škodě došlo, a to včetně ušlého zisku. Proto důrazně doporučujeme už teď začít pracovat na kompletaci dokumentů prokazujících vaši ztrátu – na čem je založen nárok a jeho výše a také na prokázání, že bez přijatého krizového opatření by škoda nenastala (příčinná souvislost).


    Další problém vyvstává při hodnocení porušení povinnosti. V již zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1649/2007 jsou podmínky pro odpovědnost státu stanoveny velmi striktně. Nevyžaduje se zavinění ani protiprávní jednání. Avšak v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2519/2011, taktéž spojeného s povodněmi, soud podmínky náhrady zužuje a zamýšlí se nad přiměřeností a rozumností státem přijatých opatření. Klade si otázku, zdali je vůbec možné po státu požadovat náhradu, jednal-li v souladu se všemi dostupnými informace v nejlepším zájmu občanů.


    S takovými dosavadními závěry ostře nesouhlasíme a jsme připraveni všechny nároky našich klientů důsledně uplatňovat v plné výši a využít veškerých dostupných právních prostředků k jejich zaplacení.



    Byla Vám v důsledku opatření přijatých za nouzového stavu způsobena škoda?

    Kontaktujte nás! Rádi Vám s uplatněním Vašich nároků kvalifikovaně pomůžeme. S ohledem na celospolečenský dopad je zřejmé, že se stát bude snažit takto uplatněné kompenzace minimalizovat. Proto je třeba k uplatnění nároku přistupovat velmi precizně, a to již v okamžiku jeho uplatnění u Ministerstva vnitra.


    Jsme si vědomi Vaši nelehké situace způsobené přijatými opatřeními. Proto jsme připraveni Vám nabídnout speciální podmínky poskytování právní pomoci - služby budou poskytovány na principu no win-no fee, tzn., že odměnu zaplatíte až poté, co kompenzaci obdržíte a to i s ohledem výši přiznané kompenzace.



    Kontaktní osoba: Mgr. Ing. Martin Kopecký

    kopecky@kopeckyhala.cz

    tel: 272 049 111




    13 views